Menu Zavřeno

Já – student a vědec

Cesta do hlubin publikování odborného článku

Mgr. Tereza Zelinová

489427@muni.cz

Ústav jazykovědy a baltistiky – Filozofická fakulta Masarykovy univerzity

Klíčová slova: vztah fantasy a mýtu, fantasy literatura, fikční světy fantasy literatury, mýtus a fantasy, literární věda a religionistika, iniciační cesta hrdiny, Joseph Campbell

Vyšel mi článek! Konečně jdu v akademické obci vidět a mám si co dát na svůj profil na ResearchGate! Zatím jsem se věnovala spíše popularizaci svého oboru, takže je pro mě tento počin velkým úspěchem. Ráda bych se s vámi podělila o cestu, která vedla ke vzniku úvahy o vztahu fantasy a mýtu a možnostech zkoumání literárního díla pomocí teorií významných autorů mytokritiky. Pojďme se společně podívat na jednotlivé kroky.

1.Nastolení výzkumného problému a proč to vlastně dělám

Potřeba zamyslet se nad vztahem mýtu a fantasy vyšla z tématu mé disertační práce o archetypech v současné české fantasy a jedna z kapitol bude věnována archetypům v souvislostech mytokritiky. Téma fantasy bylo zvoleno především proto, že česká literární věda tento žánr v současné době docela opomíjí. Ze současných českých literárních vědců jmenujme výjimky jako např. Terezu Dědinovou, Jana Křečka či Antonína K. K. Kudláče. Za velice kvalitní lze považovat i diplomovou práci Borise Hokra a v nedávné době (6. 1. 2022) vyšlo číslo Tvaru věnované české fantasy. Většinou se ale jedná o práce historicko-analytické, populárně naučné a v případě teoretických dochází ke zkoumání fantastiky zahraniční. Tudíž k textovým analýzám české fantasy dochází pouze na úrovni diplomových prací nebo vůbec.  
Hlavními otázkami kapitoly o mytokritice, archetypech a fantasy literatuře, tudíž i hlavními otázkami mého článku tedy jsou:

Jaký je vztah mýtu a fantasy?

Jaké nástroje mytokritiky lze aplikovat na fantasy?

Samozřejmě, ihned po položení mě začaly napadat otázky nové jako např. Lze fantasy považovat za novodobý mýtus? Kde je hranice mezi mýtem a fantasy? Z jaké mytologie fantasy nejčastěji čerpá? Jak z ní čerpá? Lze vůbec fantasy zkoumat stejně jako mýty? ad. Vzhledem k tomu, že jsem byla omezena rozsahem, snažila jsem se primárně odpovídat na první dvě a ke zbylým se podrobněji vyjádřím ve své disertační práci.

2.Hledání sekundární literatury

Před samotným hledáním je vhodné zamyslet se nad klíčovými slovy, která budu využívat jako nástroj samotného vyhledávání bez ohledu na platformu. V tomto případě to byl Mýtus, fantasy, fantasy literatura, mytologie, vztah mýtu a fantasy, analýza mýtu. Musím se přiznat, že celkové vyhledávání mi dost usnadnilo mé úspěšné splnění předmětu Mýtus a rituál na Ústavu religionistiky FF MUNI, kde jsem se seznámila se základními teoriemi mytokritiky a vylučovací metodou svůj zájem zúžila především na osobnost Josepha Cambella.

Sekundární literaturu jsme vyhledávala kromě samotného Googlu především na těchto stránkách: 

www.theses.cz
www.scholar.google.com
www.jstor.org
www.scopus.com
www.researchgate.net

Při vyhledávání zdrojů v anglických databázích jsem samozřejmě používala anglické překlady klíčových slov s ohledem na odlišné chápání termínu fantasy v češtině a angličtině.

3. Následná práce s literaturou

Po pročtení všech článků, statí a kapitol v knihách věnujících se problematice vztahu fantasy a mýtu a Campbellově iniciační cestě hrdiny, která byla zvolena jako jeden z nejvhodnějších nástrojů pro analýzu fantasy literatury, byly vytvořeny tyto poznámky vycházející ze syntézy dostupných zdrojů. Při provádění analýzy a poznámek si vždy píši stránky a odkazy, kde jsem dané myšlenky našla. Dost to usnadní další práci. Taktéž doporučuji spíše myšlenky vyjádřit vlastními slovy ve vztahu k tématu, k přímým citacím se uchylujte, jen když to je nezbytně nutné :

  • Vztahu religionistiky/ mytologie a fantasy se už věnoval David Zbíral. Jedná se spíše o pohled religionisty na žánr fantasy, ale pro mě jako literárního vědce je velmi cenný – přináší nové souvislosti, které literární věda nevidí.
  • Archetypální analýza má v literární vědě pevné místo – interdisciplinarita psychoanalýzy, strukturalismu, filosofie, religionistiky a antropologie.
  • Archetypy se mimo jiné zabýval i Claude Lévi-Strauss či Mírcea Elliade. Jungiánskému pojetí bude věnována samostatná kapitola (kvůli původu spíše v psychoanalytické vědě než religionistice). Zajímavým pohledem na fantasy by byla také aplikace trojfunkčního modelu Georgese Dumézila.
  • Anglofonní literární věda zabývající se fantastikou – Brian Attebery, Marek Oziewicz, Ursula K. Le Guin
    • Brian Attebery v díle Stories about Stories: Fantasy and Remaking of Myth potvrzuje mou hypotézu, že fantasy mýtus reinterpretuje a zasazuje jej do kontextu aktuálního světa.
    • Na Briana Atteberyho navazuje Tereza Dědinová: „Fantasy jako literární forma přebírá funkci tradovaného mýtu, ovšem bez jeho autoritativnosti, a zobrazuje hlubší skutečnost a smysl světa a prožívání“ (viz Tereza Dědinová – Po divné krajině, 90).
    • K fantasy přistupovat jako k jakýmsi novým mýtům – fantasy mýtus oživuje, reinterpretuje, uvádí jej do kontextu moderního světa, v němž lidé potřebují své mýty a příběhy (viz Rudolf Otto a jeho teze, že člověk touží po kontaktu s posvátnem (viz Rudolf Otto: Posvátno. Iracionalita v ideji božství a její poměr k racionalitě, 45–50)).
  • Joseph Campbell je kritizován pro svou schematičnost především Brianem Atteberym.
  • Kde jsou rozdíly mezi mýtem a fantasy?
    • Fantasy je myšlena a má být čtena především jako beletrie, zatímco náboženské a mytické texty mají za cíl svým čtenářům předat jisté morální hodnoty, vzorce chování, způsob života a podobně, které jsou hodny následování a které si mají příjemci osvojit. (DĚDINOVÁ 2015, 27-28). 
    • Mýty jsou tzv. Kořenové texty (viz John Clute: Taproot Texts) 
    • Fantasy si může dovolit dekonstrukci, převracení stereotypů a nové uchopování látky (viz Luisa Nováková: Prolog. In: Na rozhraní světů: fantastická literatura v mezioborovém zkoumán, 218)
    • mytopoetická fantasy může využívat staré, klasické mytologie stejně jako současné mýty vytvářené naší civilizací a přítomné v našem každodenním životě. (viz Marek Oziewicz: One earth, one people: the mythopoeic fantasy series of Ursula K. Le Guin, Lloyd Alexander, Madeleine L’Engle and Orson Scott Card, 84)
  • Mýtus byl a stále je klíčový pro člověka z hlediska chápání světa – fantasy mýty oživuje a tím lidem pomáhá vidět, chápat svět. Zároveň zde ale nelze mýtus zredukovat na pouhé vysvětlení jevů, kterým jsme nerozuměli a třeba stále nerozumíme (DĚDINOVÁ 2015, 89).
  • Přijmout vědecký výklad světa jako jediný možný znamená v podstatě zredukovat lidskou bytost na odosobněný čistý rozum (viz Ursula K. Le Guin: The language of the night: essays on fantasy and science fiction, 69).

4. Co z toho vyplývá pro mou práci

Nyní si tedy stručně shrneme, co nám říkají zdroje:

Již padl konsenzus o blízkosti fantasy a mýtu. Mýtus je v tomto případě chápán jako inspirační zdroj a výchozí text, odkud fantasy čerpá své náměty v různých podobách. Fantasy si v žádném případě nenárokuje žádnou kulturní nebo náboženskou autoritu. Proto je zapotřebí hledat religionistické teorie, které zkoumají mýty jako literární text a do pozadí staví jejich náboženskou funkci. Proto byly vyřazeny teorie J. G. Frazera, L. Lévy-Bruhla, É. Durkheima, B. Malinowskeho ad. Pro potřeby článku byla potvrzena důležitost iniciační cesty Josepha Campbella s poznámkou o riziku schematičnosti uvedeném Brianem Atteberym.

Při výzkumu mě napadly další otázky – lze vůbec použít tyto nástroje na fikční světy, které jsou konečné a obsahují tzv. mezery? Vždyť i fikční světy fantasy obsahují mytologické systémy, odkud čerpají inspiraci? Považuji za nutné se s těmito otázkami vyrovnat minimálně v rámci poznámky. Budu vycházet především z teorií Lubomíra Doležela, Wolfganga Isera, Marie – Laure Ryan, Bohumila Fořta či Umberta Eca. Ale to už bude další samostatná analýza.

5. Seznam literatury použité a vhodné pro další výzkum

  1. ATTEBERY, Brian. Stories about stories: fantasy and the remaking of myth. Oxford: Oxford
    University Press, 2014. ISBN 978–0–19–931606–9.
  2. CAMPBELL, Joseph. Tisíc tváří hrdiny: archetyp hrdiny v proměnách věků. Praha: Portál,
    2000. ISBN 80–7178–354–4.
  3. CLUTE, John. Taproot Texts. In: The Encyclopedia of Fantasy. Eds. John Clute and John
    Grant. London: Orbit, 1. 6. 1997 [online]. [cit. 8.3.2021]. Dostupné na: http://sf-encyclopedia.uk/fe.php?nm=taproot_texts
  4. DĚDINOVÁ, Tereza. Po divné krajině: charakteristika a vnitřní členění fantastické literatury.
    Brno: Filozofická fakulta, Masarykova univerzita, 2015. ISBN 978–80–210–7871–0.
  5. HRABÁKOVÁ, Luďka. Vybrané kapitoly z kulturní antropologie. Liberec: Technická univerzita, 2002. Studijní texty pro distanční studium. ISBN 80–7083–617–2.
  6. KOZÁK, A. Jan. Tolkienův mýtus. Tvar: obtýdeník živé literatury 2020 [online]. Dostupné na: https://itvar.cz/tolkienuv-mytus
  7. LE GUIN, Ursula K. and Susan WOOD (ed): The language of the night: essays on fantasy and science fiction. New York: Harper Perennial 1992. ISBN 0-06-092412-8.
  8. NOVÁKOVÁ, Luisa: Prolog. In: Na rozhraní světů: fantastická literatura v mezioborovém zkoumání. Ed. Tereza Dědinová. Brno 2016. s. 217-220. ISBN 978-80-210-8441-4.
  9. OTTO, Rudolf. Posvátno. Iracionalita v ideji božství a její poměr k racionalitě. Praha: Vyšehrad, 1998. ISBN 80-7021-260-8.
  10. OZIEWICZ, Marek: One earth, one people: the mythopoeic fantasy series of Ursula K. Le Guin, Lloyd Alexander, Madeleine L’Engle and Orson Scott Card. Jefferson, N.C.: McFarland & Company, c2008. Critical explorations in science fiction and fantasy. ISBN 978-0-7864-3135-9.
  11. PADEN, E. William, Bádání o posvátnu. Náboženství ve spektru interpretací. Brno: Masarykova univerzita, 2002. ISBN 80-210-2977-3.
  12. SANDOR, Andras. Myths and the Fantastic. New Literary History XXII, 1991, č. 2, s. 339–358 [online]. Dostupné na: https://doi.org/10.2307/469042.
  13. SWINFEN, ANN. In Defence of Fantasy: A Study of the Genre in English and American Literature since 1945.  London: Routledge & Kegan Paul, 1984. ISBN 9780367336851.
  14. TOLKIEN, John Ronald Reul. Tree and Leaf: Including MYTHOPOEIA. London: Harper Colins, 2012. ISBN 978–0–00–710504–5.
  15. VOGLER, Christopher. The Writer’s Journey: Mythic Structure for Writers. 3. edition.
    CA: Michael Wiese Productions, 2007, 300 s. ISBN 978-1-932907-36-0.
  16. ZBÍRAL, David. Žánr fantasy a religionistika. David Zbíral: povídky fantasy 18.11.2006 [online].  Dostupné na: http://www.david-zbiral.cz/fantrel.htm

Odpovědi na základní otázky studia, vědy a vůbec

1.Jak můžeme hodnotit objektivitu v odborném textu (například v jednotlivých částech)?

Pro mě je objektivita velmi ošemetná věc. Vzhledem k tomu, že zkoumám pole, které přede mnou nikdo pořádné nezoral a pokud ano, zvolil spíše formu popularizačního textu, tak musím našlapovat velmi opatrně. Objektivitu mám spojenou především s odkazováním na další dostupné zdroje a jakékoliv závěry by měly vycházet z ověřených argumentů (ano, opět ozdrojovaných) uvedených v předchozí části práce. Bez zdrojů není objektivita a autor v mých očích vaří z vody.

2. Jaká je (rozdílnost) relevance blogového příspěvku akademika, odborného recenzovaného článku, bakalářské práce a příspěvku na Twitteru pro vaši odbornou seminární práci na univerzitě? Za jakých okolností jsou relevantní a kdy je použít nelze?

Ve své disertační práci používám všechny typy zdrojů – od recenzovaných článků v časopise přes blogové příspěvky autorů primární literatury, kteří jsou ve fandomu považováni zároveň za teoretiky žánru. Důvod je jednoduchý a opět mnohokrát zmiňovaný – nemám moc na výběr a to doslova. Samozřejmě, většina mého výzkumu stojí na mé práci v podobě procházení edičních plánů nakladatelství, recenzí v žánrových časopisech a společně s výše uvedenými zdroji vytvořím (doufám) kvalitní základ pro další výzkum. Samozřejmě, doporučuji si předem vytvořit škálu relevance, protože bakalářská (a často i diplomová) práce bývá mnohdy jen zdrojem sekundární literatury. 

3. Jak rychle běží čas ve vašem oboru? Jak určíte aktuálnost zdrojů pro svou práci?

Vzhledem k tomu, že knihy vycházejí neustále, tak materiál neustále roste. Co se týče teorií, které jsou využívány jako nástroje pro analýzu, se oproti rychlosti růstu materiálu nerozvíjí tak rychle.

4. Jakými způsoby můžete jako autoři prokázat schopnost práce se zdroji?

Rozhodně správným uvedením zdrojů v závěru a umět se přizpůsobit  požadavkům různých časopisů. Velmi užitečná je i DOI forma. A také je třeba mít na paměti, že vědecká práce by neměla být pouze kompilací citací, ale souvislým textem, kde daleko lépe vypadají parafráze.

5. Na jaké manipulace s informacemi si chcete dát pozor v běžném životě či v odborné práci? Jak toho můžete docílit?

Moc si nedokážu představit, jak bych ve své disertační práci mohla manipulovat s daty. Napadá mě možné zamlčení faktů, které se mi nehodí a odporují mým tezím nebo špatném zvolení škály v grafu, který řeší nárůst vydaných fantasy knih. A jak tomu zabránit? Prostě to nedělat.

6. Na Google Scholar zjistěte, jaká je citovanost akademika, na kterého chcete odkazovat ve své práci (pravý sloupec položka citace). Přidejte odkaz.

Vybrala jsem si Terezu Dědinovou jako jednoho z mála zástupců literárních teoretiků, kteří se u nás věnují fantastice. Mezi nejcitovanější patří monografie Po divné krajině s 23 citacemi. 

7. Jaké vnímáte přínosy Open access ve vědě?

Problematika sdílení informací a vlastně celkovému přístupu k informacím mě v podstatě hodně namotivovala pokračovat ve studiu. Je sice pravdou, že pandemie Sars-Cov-2 přístup ke sdílení informací dost proměnila, pořád to není růžové. Jako laik jsem neměla přístup ke všem článkům, které jsem potřebovala ve svém soukromém bádání o fantastice, a platit za ně bylo mimo mé finanční možnosti. Souhlasím s tím, že by věda měla být dostupná všem, co o to stojí. Bez bariér a překážek.

8. Jaké vlivy na vědecké poznání vám přijdou zajímavé a čím? Nemusíte se řídit pouze studijním textem.

V mém případě to jsou granty. Ruku na srdce, základní platební ohodnocení doktorandů není moc dobré. Je to sice lepší než v minulosti, avšak pořád se jedná o dosti nedostačující sumu. Takže místo toho, aby se doktorand mohl věnovat čistě studiu a vědeckému výzkumu, je nucen ještě hledat přivýdělek, který mu z jeho drahocenného času ukousne třeba polovinu, kterou mohl věnovat disertaci. Řešením mohou být granty, ano…ale ne každý obor má šanci na něj dosáhnout, nebo třeba doktorand pořádně neví, jak o něj zažádat. A když se přihlásí na nějaký workshop, tak se tam stejně řeší přírodní vědy a na humanitní (a obzvlášť literární) jako by se zapomnělo. 

9. Co je plagiátorství a jak mu předejít?

Pokusím se o velmi neumělé shrnutí, jak plagiátorství vidím já – je to vědomé vydávání cizí práce za svou bez adekvátního odkazování. A jak mu předejít? Prostě a jednoduše to nedělat. Nebo odkazovat ihned, kdy se rozhodneme ocitovat konkrétní větu nebo obrázek. Když to neuděláme, tak hrozí, že zapomeneme, že se nejedná o naši myšlenku. A dostaneme se do situace nevědomého plagiování, což se ještě smutnější, protože pramení z naší nepečlivosti. 

10. Jaká citační norma se využívá ve vašem oboru? Zjistěte např. na stránkách vašeho pracoviště nebo u vyučujících.

U nás na ústavu používáme citační normu ISO 690, avšak jedná se spíš o úzus, který není kodifikován žádnou vyhláškou. 

11. V této citační normě vytvořte s pomocí vámi vybraného generátoru citací citace pro: a. Knihu (která se nějak týká vašeho vybraného tématu) b. Elektronický článek  c. Webovou stránku (odborného) webu (týkajícího se vašeho tématu) d. Obrázek na webu 

a.

DĚDINOVÁ, Tereza: Po divné krajině: charakteristika a vnitřní členění fantastické literatury. Brno: Filozofická fakulta, Masarykova univerzita, 2015. ISBN 978-80-210-7871-0.

b.

KUDLÁČ, Antonín K. K.: Česká žánrová literatura (sci-fi a fantasy). Česká literatura 7. 12. 2018 [online]. [cit. 4. 12. 2021]. Dostupné na: https://www.czechlit.cz/cz/feature/ceska-zanrova-literatura-sci-fi-a-fantasy/

c. 

Sarden – internetový magazín o sci-fi a fantastice [online]. [cit. 2021-12-04]. Dostupné z: https://sarden.cz/

(Tady jen chci dodat, že tato stránka je dílem mnoha autorů, nemá žádné sídlo, potažmo nakladatelství, tudíž byla takto zkrácena)

d. 

[Mlhovina v Orionu]. In: Pixabay.com [online]. 15. prosince 2011 [cit. 2021-12 -04]. Dostupné z: https://pixabay.com/cs/photos/mlhovina-v-orionu-emisn%c3%ad-mlhovina-11107/ 

12. Pokud byste tento úkol chtěli použít jako manuál pro vaše spolužáky či jinou skupinu a rozhodli se pro licenci Creative Commons, kterou byste vybrali a proč?

V tomto případě bych se klonila k variantě BY- NC (Uveďte původ – Neužívejte komerčně). Jsem pro otevřenost vědy, ale asi by mě dost mrzelo, kdyby mou práci někdo použil pro svůj finanční zisk. V případě mé tvorby jsem ještě přísnější – to používám BY-NC-ND (Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte). Proč je asi pochopitelné.

Vývoj české fantasy 2.0

Jelikož mě dle mých očekávání Scopus nechal na holičkách, musela jsem se uchýlit k českým zdrojům. Po prozkoumání jsem si uvědomila, že získané informace mají různou hodnotu. A tím vyvstal problém, který bylo třeba začít řešit. Jsou všechny články relevantní a mají adekvátní poznámkový aparát s dostatečným množství zdrojů? Vybrala jsem si tři texty: jeden článek v odborném periodiku, jeden článek v online prostředí a jednu diplomovou práci. 

Analyzovala jsem je podle metody IMRAD (mírně poupravenou pro potřeby literární vědy) a postupně se věnovala těmto bodům:

  • Cíl výzkumu,
  • výzkumná otázka či otázky,
  • přehled literatury,
  • metodologie,
  • výzkumná strategie,
  • na co se přišlo.

1.Odborný článek

Tereza Dědinová a Jan Křeček: Jak je na tom současná česká fantastika (2018)

Tento článek vyšel v časopise Host, což je periodikum velice široce rozkročeno mezi literární vědou a beletrií. 
Ze zvolené trojice materiálů jsem předpokládala, že budou naplněny všechny body metody IMRAD. Jak můžete vidět zde (součástí jsou i poznámky ke struktuře), v závěru chybí uvedené zdroje, což beru jako největší překážku při zpracovávání článku. K odkazování ale dochází průběžně v textu a díky tomu jsem získala odkazy na další možné užitečné studie (např. Hodnota a hodnocení literatury science fiction od Otakara Slanaře)

I přes podrobně popsaný vývoj české fantastiky nemohu tento článek využít 100% – autoři se v něm s převahou zmiňují o vývoji české science fiction a můj výzkumný problém se týká jen české fantasy.

2. Diplomová práce

Boris Hokr: Fantasy – teorie žánru a jeho aspekty (2010)

Diplomové práce mohou být zároveň studnicí informací a zároveň černou dírou. Rizika tkví hlavně v neustálém opakování těch samých zdrojů ,ale vy se stejně prokoušete vším dostupným, protože co kdyby. S naprostým klidem můžete zveřejněné práce pročítat a brát je v potaz, protože IMRAD struktura je naplňována vždy.

Tuto práci jsem si vybrala především kvůli osobnosti Borise Hokra, který je velmi úzce napojen na český fandom. Po přečtení obsahu mi bylo jasné, že pro mě nejpřínosnější bude kapitola o vývoji české fantasy (s. 52 a 54) a především zdroje. Vzhledem k tomu, že se jedná o diplomovou práci, výzkumný cíl byl stanoven jasně (i když se primárně netýkal literární historie), v textu bylo odkazováno na literaturu a výzkumná strategie byla adekvátně zvolena tématu. 

Pasáž věnovaná literární historii mi poskytla dobrý odrazový můstek. Nevýhodou je koncový rok 2009, tudíž je na mně doplnit zbylých 10 let.

3. Článek v internetovém časopise CzechLit

Antonín K. K. Kudláč: Česká žánrová literatura (sci-fi a fantasy) (2018)

Struktura tohoto článku má podle IMRAD největší díry – obsahuje pouze výzkumnou otázku/ cíl a na co se přišlo (i to ale musíme hledat jinde, než v závěru, který je shrnut jen v jednom odstavci). Nepřítomnost zdrojů ale pro mě není překvapující – vývoj české fantasy nikde dopodrobna zmapován není a tento článek si neklade za cíl zevrubně toto téma zpracovat (jak se o to snažil např. Boris Hokr), ale komplexně čtenářům představit důležité mezníky ve vývoji české žánrové literatury.

Tato práce mi pomůže zaplnit mezeru mezi léty 2009 a 2018 a i přes to, že se jedná o „pouhý“ internetový zdroj, tak mi poskytuje potřebné informace. Autor je v mých očích opět kompetentní osoba – Antonín K. K. Kudláč je jendím z mála literárních vědců, kteří se aktivně zabývají českou fantastikou.

Závěrem

Zjistila jsem, že paradoxně nejlépe, jak při transparentním stanovení cílů, metodologie a literatury, vyšla ze tří ukázek diplomová práce. Věřím, že pokud bych volila více impaktový časopis, tak by prvenství obdržel článek v něm otištěný. Každopádně, metodologie v případě literární vědy nebývá moc viditelná, projevuje se spíše v odkazování na relevantní dostupnou literaturu. Podle toho se dá poznat, jestli je autor spíše strukturalista nebo souzní s jinou literární školou/teorií.

Vývoj české fantasy

Aktuálně zpracovávám téma vývoje české fantasy jako jednu část kapitoly mé disertační práce. Není mým primárním cílem vytvořit zevrubný popis a charakteristiku tohoto tématu, ale je zapotřebí nastínit nejdůležitější milníky vývoje.

K tomuto tématu přistupují s tezí, že v českém prostředí ještě nikdo žádnou odbornou studii neprovedl. Předpokládám, že najdu jen stručné zmínky, které budou zaměřeny spíše na sci-fi a to z důvodu specifického postavení fantasy v rámci české fantastiky.

Vzhledem k tomu, že se jedná o českou literární historii, nepředpokládám, že na Scopusu naleznu relevantní informace. Kvůli jazykovým odlišnostem (hlavně kvůli termínu fantasy, který se v anglosaském prostředí chápe trochu jinak než u nás) jsou i klíčová slova odlišná. Pro vyhledávání v odborných databázích budu využívat Theses (českou databází kvalifikačních prací) a ResearchGate.

Abych se vymanila ze své „vyhledávací bubliny“, použiji vyhledávač Duck Duck Go.

Použité vyhledávače – Google, Duck Duck Go

Použité databáze odborných textů – Theses (okrajově Scopus a ResearchGate)

Klíčová slova 

česká fantasy, česká fantastika, osobnosti české fantasy, vývoj české fantasy, dějiny české fantasy

Czech fantasy literature, Czech urban fantasy, history of Czech fantasy, subgenres of Czech fantasy

Google vs. Duck Duck Go

Nejdříve jsem česká klíčová slova prohnala oběma vyhledávači. Jak jsem očekávala, výsledky byly odlišné. Přišlo mi, že vyhledávač od Googlu nejdříve nabízel odkazy na internetová knihkupectví a až poté pro mě relevantní stránky. Přikládám na srovnání vyhledávání klíčového slova česká fantasy:

Databáze odborných textů

Mé téma je značně omezeno okruhem dostupných textů. Bylo mi jasné, že původní texty v angličtině o vývoji české fantasy nenaleznu. A samotné vyhledávání mou hypotézu jen potvrdilo. Nejvíce výsledků bylo v případě portálu Theses. Co mě ale překvapilo, byly výsledky na portálu ResearchGate. Očekávala jsem, že jako první bude studie Terezy Dědinové a i přes různé obměny klíčových slov a zadaných operátorů mi vycházela až na třetím místě.

Scopus x ResearchGate x Theses

Závěrem

Díky tomuto vyhledávání se jen potvrdily mé obavy. Nezbývá mi nic jiného, než vyzobávat informace ze studií, které již vyšly, ale řeší fantastiku obecně nebo zmiňují fantasy jen okrajově. A samozřejmě, v tomto případě mi nezbývá nic jiného než provést individuální průzkum na základě specializovaných webů, časopisů společně s rozhovory samotných spisovatelů a velikánů českého fandomu.